Nejjednodušší pizza na světě, základní těsto, žádné vychytávky. Když si budete chtít hrát, můžete snížit množství droždí a odložit ho na noc do lednice. Byť se receptů na těsto potulují po světě tisíce a každý přísahá na ten svůj, většinou jsou mezi nimi minimální rozdíly jak v přípravě, tak i ve výsledku a drtivá většina následuje vzorec 500 g mouky, 300 g vody, olej, sůl, droždí. Logicky je pak největší rozdíl v tom, jakou kdo použije mouku.

Recept na těsto, který stojí za to nosit v hlavě:

450 g hladké mouky
300 g vody
30 g olivového oleje
1 lžička soli
1 lžička sušeného droždí (nebo 1/4 kostky čerstvého)

Všechny suroviny nechte zpracovat v robotu na hladké, minimálně lepivé těsto. Můžete i vařečkou v míse, ale strašně se u toho nadřete. V takovém případě doporučuju smíchat suroviny na kaši, nechat 20 minut odležet pod utěrkou a pak teprve začít zpracovávat. Lepek se rozleží, na molekulární úrovni se začne spojovat do provazců a na viditelné úrovni to prostě půjde líp než předtím.

Drobná poznámka k soli a droždí – snažte se, aby spolu nepřišly do přímého kontaktu. Stačí, když se sůl trochu obalí moukou. Ale i kdyby se stalo, budou spolu jen velmi krátce, než se rozprostřou do těsta. Sůl určitě nestihne zabít všechny kvasinky.

Těsto přeneste do nádoby tence vytřené olejem, zakryjte (pogratulujte si pokud máte plastovou krabičku nebo misku s víčkem) a nechte kynout, dokud nezdvojnásobí objem. Běžně se udává hodina, ale závisí to na spoustě faktorů a rozdíly jsou značné. Takže se řiďte objemem.

Alternativně odložte těsto v zavřené misce do ledničky a nechte ho tam do druhého dne. Zpomalené kynutí v těstu rozvine víc chutí. Ale zrovna u pizzy, na kterou pak stejně naskládáte kdeco, mi to nepřipadá až tak důležité. Spíš je to elegantní řešení večeře na druhý až třetí den. Těsto v lednici tři dny vydrží, jen ho musíte prvních pár (čtěte tři) hodin stlačovat, kdyby moc rychle kynulo. Před pečením ho pak vytáhněte hodinu předem a nechte trochu vzpamatovat při pokojové teplotě (budete muset otevřít krabičku, těsto zavřené v plastu vydrží dlouho studené).

Rozdělte těsto na čtyři díly, předehřejte troubu s jedním plechem uvnitř na 250 °C. Každý díl rozválejte na pomoučněné nebo naolejované podložce, vytáhněte rukama, nebo jiným způsobem vytvořte tenkou placku z každé čtvrtiny. Přeneste ji na pečicí papír a nahoru po libosti naskládejte oblíbené doplňky – rajčatovou omáčku, protlak nebo smetanu, bylinky, šunku, sýr, ananas, olivy, cibuli, ančovičky, špenát, vajíčko, kuřecí prsa s broskvemi. Věřím, že se inspirujete v nejbližší pizzerii nebo se naopak věrně přidržíte rodinné tradice.

Přeneste pizzu na předehřátý plech v troubě a pečte 8-15 minut, podle schopností vaší trouby a požadované křupavosti okrajů. Taky podle toho, jestli jste na pizzu naskládali jen pár kousků náplně věrni italské tradici, nebo jestli jste ji obložili souvislou vrstvou věrni české tradici. V druhém případě potrvá o kousek déle.

Poznámka pod čarou: vyválené těsto můžete na pečicím papíře dokonce zmrazit, bude pak fungovat úplně stejně dobře. Dokonce ho nemusíte před pečením ani rozmrazovat (pokud ho nesrolujete do ruličky kvůli úspoře místa), jen přidejte ještě dvě minuty pečení. Je to stejně nevhodné, ale veskrze praktické řešení večeře jako dát do trouby celé zmrzlé kuře. Obojí jde, obojí je po upečení poživatelné, ani jedno nebude velký gurmánský zážitek. Ale někdy jde prostě jenom o to rychle dostat na stůl teplé jídlo. Jakékoliv.